Památky v Alexandrii

Alexandrie nabízí mnoho dalších památek, kromě  Pevnosti Qaitbay či katakomb Kum aš-Šufafa, které jsme popsali podrobně ve speciálních článcích. Jmenujme stručně alespoň ty nejdůležitější.

Alexandrijské národní muzeum

Přesto, že je toto muzeum otevřeno teprve krátce od roku 1993, kdy jej slavnostně otevřel egyptský prezident Husní Mubarak, zařadilo se velice rychle mezi nejvýznamnější muzea v Egyptě. Je zde umístěno několik tisíc artefaktů, které připomínají a vysvětlují dobu faraónů či dalších období, kterými Egypt prošel jako například římské, kopské, islámské až po moderní současnost. Některé exponáty jsou rezervou se sbírky Egyptského muzea v Káhiře. Část expozice je věnována podpořské archeologii. Muzeum hledejte na ulici 1100 El-Horreyya Road (gps 31°12'4.45"S,  29°54'47.14"V).

Alexandrijská knihovna

U ode dávna byla Alexandrie považována za jakési centrum vzdělanosti a to díky slavné alexandrijské knihovně, založené zde Ptolemaiem I. ve 3. století před naším letopočtem. Dle dochovaných záznamů zde bylo několik desítek a možná i stovek tisíců rukopisů z celého světa. Jedna legenda praví, že každá loď, která připlula do alexandrijského přístavu musela věnovat zdejší knihovně nějaké rukopisy. S postupem času význam knihovny opadl a to především díky několika požárům, které zdejší sbírky poškodily. Téměř úplný zánik Alexandrijské knihovny způsobil roku 640 vpád Arabů. Teprve ve 20. století vyvinula vláda maximální úsilí o oživení Alexandrijské knihovny. Díky tomu dnes východně od centra Alexandrie na pobřeží (gps  31°12'31.66"S,  29°54'33.22"V) stojí nová moderní kruhová budova. Vnější stěna je zdobena písmeny a skripty z abeced celého světa. Alexandrijská knihovna se rozkládá na sedmi podlažích a najdete zde kromě miliónů svazků knih, magnetofonových pásek, cédéček a map i tři muzea.

Pompeiovův sloup

Pokud při své návštěvě Alexandrie zavítáte do proslulých katakomb Kum aš-Šufafa byla by asi škoda vynechat prohlídku nedaleko (asi půl kilometru, gps 31°10'56.91"S,  29°53'46.82"V) stojící další alexandrijskou památky Pompeiova sloupu. Jedná se o třicet metrů vysoký sloup z červené žuly. Jeho nynější pojmenování je patrně mylné a můžete se proto setkat i s označením Ptolemaiův pilíř. O tom, kde jej zde nechal vybudovat se dodnes vedou diskuze. Nečastěji je autorství přisuzováno císaři Theodorovi jenž pilíř měl nechat postavit jako připomínku vítězství křesťanství v Egyptě. Jiná teorie naopak tvrdí že jej nechal zničit při pronásledování Židů. Objevuje se i teorie, že byl postaven na počest císaře Diokleciána.  

Muzeum moderního umění

Jedná se o dvoupatrovou budovu na ulici Sharia Mahmoud Said Pasha. Občas je pro něj užíván název Muzeum Mahmúda Saída což byl významný egyptský umělec žijící v letech 1897 až 1964.